10 / 15
Metody
Jak uvést nová témata v tréningových modulech
Základní pedagogické zásady
Žáci mají každý různou úroveň vědomostí a různé zkušenosti s problematikou kyberšikany, sextingu, groomingu, pózování atd.
Z tohoto důvodu je třeba informace a tréningové materiály připravit co nejjednodušší a se zaměřením na praktické příklady. Tak děti/mladí dosáhnou základní úrovně, na které můžou všichni dále stavět. Abstraktní konstrukce nebo přehnané odborné informace nemají kýžený efekt, naopak vedou k demotivaci, odporu a od začátku ztěžují učení. Proto je třeba při plánovaní a úvodu do problematiky vždy dodržet následující body (porov. Palank 2012: 27ff):
- Co je pro žáka skutečně (nejvíc) důležité?
- Co je bezpodmínečně nutné?
- Co je možné vynechat?
- Kdy (na jaké úrovni) se začínám stydět za výsledky tréningu? (Tuto hranici není možné překročit.)
Při plánovaní tréningových jednotek se dobře osvědčily Komenského didaktické zásady:
- od blízkého k vzdálenému
- od lehkého k těžkému
- od jednoduchého ke složitému
- od známého k neznámému
Úvod a průběh tréningu
Úvod tréningu je pro úspěšné zpracování tématu velmi důležitý. Musí v přítomných vzbudit zvědavost a zájem o téma, osvěžit jejich předcházející zkušenosti a poznatky a informovat je o tom, co bude následovat (porov. Meyer 1994: 122). Je třeba však dávat pozor, aby úspěch této části nespočíval jen v motivačních tricích. Nesplnění očekávání může totiž rychle vést ke zklamání a k odporu pokračovat. Z toho důvodu je vhodné osvojit si vícero metod, které je však třeba upravit individuálně pro každé téma.
Pro celkový transfer poznatků však není důležitý jen úvod do tréningové jednotky. I další fáze si vyžadují starostlivé naplánování, abychom dosáhli "...metodický rytmus..." (Meyer 2002).
- Krok 1
- V úvodní fázi se musí trenér postarat o to, aby všichni dostali orientační základ k problému, který se bude probírat. Na to se často (ale ne vždy) doporučuje vedoucí úloha trenéra.
- Krok 2
- V pracovní fázi účastníci pochopí souvislosti a význam problému. Toho není možné dosáhnout bez jejich aktivní práce. Mají tu proto vedoucí úlohu.
- Krok 3
- Ve fázi sbírání výsledků by si měl trenér s účastníky promluvit o tom, co z práce na tomto tématu vyplynulo a jak bude práce pokračovat. Kromě toho by si měli procvičit a případně i aplikovat nově získané poznatky a zručnosti. Vedoucí úlohu má trenér společně s žáky.
Zdroje Kiper, H./ Meyer, H. / Topsch, W.: Einführung in die Schulpädagogik. Berlin 2002, S. 109-121
Metody a formy úvodu k novému tématu
Existují různé přístupy k tomu, jak uvést ve skupině nové téma. Jedním z nejdůležitějších předpokladů je však seznámit se s cílovou skupinou. Až potom můžeme přejít k plánování a přípravám. V dalším textu je představeno několik příkladů metod, jak aktivně uvést téma. Pro každou vybranou metodu si můžete zvolit jiný případ (viz Náměty - Případy ze světa).
Koláž je velmi kreativním způsobem, jak uvést nové téma. Před začátkem prací na koláži dostanou účastníci (děti/mládež) stručné informace k tématu kyberšikana (trenér(ka) udělá krátkou přednášku, max. 10 minut):
- Co je to kyberšikana
- Koho se může kybernetické šikanování týkat?
- Kde probíhá kyberšikana?
- V čem spočívá nebezpečí?
Postup
- V dalším kroku se žáci (v případě potřeby) seznámí s metodou koláže (vystřihování obrázků a titulků z novin a časopisů a následné sestavení jednoho velkého obrázku).
- Potom se účastníci rozdělí na malé skupinky (po 4-6), které budou vyrábět koláž na dané téma/problém.
- Po dokončení koláží by měla následovat krátká diskuze ve skupinkách. Během ní si přítomní povídají o tom, co společného koláž vypovídá a jaké pocity a pohnutky je vedly k jejímu vytvoření. Účastníci se tak postupně naladí na téma a zároveň dostanou prostor na úvahy.
- Poznámka: V diskuzi dejte pozor na to, abyste s mládeží probrali nejen obsah pojmu, ale i možné příčiny a následky.
- Hotové koláže se následně vyvěsí na viditelné místo.
Potřebný materiál se odvíjí od počtu účastníků a od velikosti jednotlivých skupinek:
- připravit přednášku: Úvod na cyberhelp.eu
- příp. počítač a projektor na promítání filmu (viz Náměty)
- papír na plakát (velikost min. A2)
- časopisy, noviny, magazíny...
- nůžky, lepidlo
Zpráva z časopisu – příklad sextingu
Účastníci dostanou novinový článek (Náměty), popisující případ sextingu. Trenér dá všem čas, aby si článek sami přečetli. Potom moderuje skupinový rozhovor, který se věnuje jednotlivým odstavcům. Účastníci mají možnost popsat svůj pohled na jednotlivé body (pozadí události, názory, zkušenosti).
Poznámka:
Při rozhovoru dbejte na to, abyste během vysvětlení pojmu načrtli s mládeží i možné příčiny a následky.
Potřebný materiál se odvíjí od počtu účastníků a od velikosti jednotlivých skupinek:
- článek z časopisu, např. z našich námětů
- kopie článku
Brainwriting – příklad kybernetického pronásledování
Na začátku tréningu se projedná fiktivní případ (Náměty) kyberšikany z pohledu oběti (text na projektoru, video...). Následně dostane každý jeden arch bílého papíru (A4),
Postup
- Na trenérovu podnětnou otázku (např. Jaké může mít kybernetické pronásledování příčiny?, Jak můžu pomoct oběti kybernetického pronásledování?, Jak můžu předcházet kybernetickému pronásledování?) začnou všichni účastníci psát svoje myšlenky na papír ve formě odrážek.
- Po asi pěti minutách položí všichni svoje papíry do středu místnosti. Každý si vezme papír někoho jiného a přečte si jeho nápady/názory, inspiruje se a dopíše na tento papír další nápady nebo podněty.
- Toto je možné opakovat vícekrát.
- Na závěr se výsledky sesbírají na tabuli a společně se prodiskutují.
Potřebný materiál se odvíjí od počtu účastníků a od velikosti jednotlivých skupinek:
- článek z časopisu, např. z našich námětů
- příp. počítač a projektor
- bílé papíry velikosti A4
Písemná tvořivá dílna - příklad groomingu
Účastníci dostanou jen velmi stručné informace k tématu grooming. Abychom neohrozili další postup, nezacházíme příliš do podrobností.
Postup
- Všichni se rozdělí na menší skupinky (po 3-6).
- Každá skupinka dostane velký bílý papír (jako na flipchart) a tlusté fixy.
- Každá skupinka se teď písemně vyjádří k tématu. Pokud možno co nejvolněji sepíšou, příp. namalují členové skupinky na papír svoje nápady, poznámky, asociace, otázky a protiotázky, odpovědi, můžou využít kresby, šipky, obrázky, grafy, ilustrace atd.
- Po 15 minutách požádá přednášející účastníky, aby mu plakát odevzdali. V plénu odprezentuje plakát každé skupinky a následně cíleně upozorní na všechna důležité vyjádření.
porov. "Diethelm Wahl metody" (najděte na Internetu)
Potřebný materiál se odvíjí od počtu účastníků a od velikosti jednotlivých skupinek:
- příprava na krátký úvod do tématu: viz Definice pojmů
- velký bílý papír (na flipchart apod.)
- tlusté fixy
Metoda A-B-C – příklad očerňování
Tuto metodu je možné použít při samostatné práci i při práci ve skupinách. Další popis se týká práce ve skupinách.
Účastníci tréningu dostanou text, ve kterém se píše o fiktivním případu očerňování z pohledu oběti (cca půl strany A4). Potom se rozdělí do menších skupin (po 3-4). Každá skupina dostane jeden velký papír (na flipchart) s nápisem "očerňování" a tlusté fixy. U každého písmene členové skupiny společně vymyslí slovo, které podle nich souvisí s hlavním pojmem a začíná na dané písmeno.
Každá skupinka by měla dostat na konci cvičení možnost prezentovat a odůvodnit ostatním aspoň tři ze společných asociací.
Potřebný materiál se odvíjí od počtu účastníků a od velikosti jednotlivých skupinek:
- článek z časopisu, např. z našich námětů
- kopie případu
- připravené papíry (viz obrázek)
- tlusté fixy
- D..epression
- E..lend
- N..ötigung
- I.........
- G.........
- R.........
- A.........
- T.........
- I.........
- O.........
- N.........
Zdroje
- Meyer, H. (1994): Unterrichtsmethoden. Band 2. Praxisband. Frankfurt a. M.: Scriptor
- Palank, F. (2012): Pädagogisches Handeln in der innerbetrieblichen Ausbildung, AMS: Linz
- Kiper, H./ Meyer, H. / Topsch, W. (2002): Einführung in die Schulpädagogik. Berlin