Jak správně vést rozhovor

Techniky pokládání otázek

Otázky načrtnuté v dalším textu ukazují jak se může vyvíjet práce zaměřená na proces a zdroje. V práci zaměřené na proces se nepředkládají žádné hotové návrhy řešení.

Za pomoci různých pomocných otázek začíná pátrání, reflexe a konkretizování. Oběti získají znovu schopnost konat, jen co se dostanou ze současného stavu. Otevřenými otázkami získáme od oběti za krátký čas jasné a přesné informace. To vede k nalezení takového způsobu jednání a myšlení, které jí pomůžou úspěšně zvládnout situaci. Následující vysvětlení jsou z větší části převzaté z Culley, 2011, s. 64-102, cit. v Schmid, 2013, s. 8-12.

• Parafrázování: poradce zopakuje výrok těmi stejnými slovy, příp. ho formuluje jako otázku (reflexe).
• Ptaní se: Je něco nejasné? Ověření reakce komunikačního partnera (kongruence?). Nebo jako někdo reaguje na určitý výrok (poslouchat a oznámit). Jak na mě působí komunikační partner: utlačovaný, mlčenlivý, vysvětluje potichu, nahlas... atd.
• Shrnutí: shrnout rozhovor vlastními slovy.
• Vysvětlení: prověřit si - pochopil jsem všechno správně?
• Porovnávání: co je tentokrát jiné než jindy?
• Poskytnutí zpětné vazby a motivování: posilnění oběti v jejím jednání, poukázat na zdroje, které jsou k dispozici.
• Potvrzení: Ano, rozumím ti. Musí to být pro tebe moc špatné.
• Hypotetická otázka: Dělat tak, jakoby... Kdyby dnes v noci přišla víla a vyřešila váš problém, co by bylo jiné? Kdo by si toho všiml jako první? Takovéto pozitivní fantazie o budoucnosti spojené s otázkou o zázraku připouští změny a umožňuje udělat první reálné kroky.