Zpět na obsah

5. – 6. ročník

Obecné informace o kyberšikaně

Pod pojmem kyberšikanování (také elektronická šikana, kyberšikana, online šikana) rozumíme záměrné urážení, výhrůžky, odhalování intimních informací nebo obtěžování jiných za pomoci moderních komunikačních prostředků – trvající zpravidla delší dobu.

Kyberšikana probíhá buď na Internetu (např. přes e-maily, chat, přes videa na internetových portálech jako YouTube, na sociálních sítích), nebo přes mobilní telefon (např. přes aplikace jako WhatsApp nebo obtěžující volání). Pachatel – kterého nazýváme též agresor – jedná často anonymně, aby oběť nevěděla, odkud útoky přicházejí.

Právě při kyberšikaně mezi dětmi a mládeží se oběť s agresorem většinou zná i v "skutečném" světě. Téměř vždy mají oběti podezření, kdo se může za těmito útoky skrývat. Kyberšikana zpravidla pochází od lidí v našem blízkém okolí – ze školy, městské čtvrti, z naší vesnice či komunity. K případům, kdy jsou do šikany zapojeny úplně cizí osoby, nedochází tak často.

Důležité rozdíly vůči "obyčejné" šikaně tváří v tvář

  • Kyberšikana představuje zásah do soukromí, který trvá 24 hodin denně a nezastaví se před dveřmi domu (s výjimkou případů, kdy člověk nepoužívá doma žádná tzv. nová média).
  • Díky různorodým možnostem, jakož i rychlosti nových médií je téměř nemožné zmapovat celkový dosah šíření informací.
  • Pachatelé, tzv. agresoři, mohou jednat anonymně, přičemž právě tato anonymita jim nezřídka dává pocit jistoty. Identita, kterou prezentují na internetu, se často výrazně liší od jejich skutečné identity.
  • Věk a vzhled nejsou při kyberšikaně rozhodující. Šikana může probíhat i mezi vrstevníky (spolužáky), i mezi různými věkovými kategoriemi (žák - učitel).
  • Existuje riziko neúmyslné kyberšikany, kdy neuvážené jednání, nedomyšlení důsledků, může vést k poškození oběti. Následky pachatel zpravidla nevidí, ani si není vědom rozsahu škody, kterou způsobil.

Příčiny a motivy kyberšikany

Spouštěče a motivy pro kyberšikanu bývají různorodé. Jejich kořeny často sahají dále do minulosti nebo bývají projevem narušené komunikace a nedostatku empatie.

  • uvolnění napětí (ventil pro potlačovanou agresivitu)
  • uznání (např. získat si pověst někoho, kdo je "cool")
  • demonstrace moci (prokázat, kdo je silnější)
  • strach (strach ze selhání nebo strach, že se pachatel sám může stát obětí)
  • nuda (nenaplněný volný čas)
  • posílení pocitu sounáležitosti (často ve skupinách v duchu motta "společně jsme silní")
  • interkulturní konflikty
  • konflikty v třídním kolektivu (ani mimo třídy nejsou "šprti" chráněni před výsměchem ostatních)
  • mění se přátelství (z předtím nejlepších kamarádů se stanou rivalové)
  • změny v třídním kolektivu (noví spolužáci, nové složení třídy)
  • nechtěné zveřejňování osobních informací (děti a dospívající si často neuvědomují, jaké důsledky má jejich jednání. Někteří zveřejňují cizí osobní údaje či intimní fotografie / videa, které by měli raději zůstat skryté, bez jakýchkoli zlých úmyslů)

(porovnej: www.klicksafe.de)

Zpět na začátek