3. – 4. ročník

Pod pojmem kyberšikanování (také elektronická šikana, kyberšikana, online šikana) rozumíme záměrné urážení, výhrůžky, odhalování intimních informací nebo obtěžování jiných za pomoci moderních komunikačních prostředků – trvající zpravidla delší dobu.

Kyberšikana probíhá buď na Internetu (např. přes e-maily, chat, přes videa na internetových portálech jako YouTube, na sociálních sítích), nebo přes mobilní telefon (např. přes aplikace jako WhatsApp nebo obtěžující volání). Pachatel – kterého nazýváme též agresor – jedná často anonymně, aby oběť nevěděla, odkud útoky přicházejí.

Právě při kyberšikaně mezi dětmi a mládeží se oběť s agresorem většinou zná i v "skutečném" světě. Téměř vždy mají oběti podezření, kdo se může za těmito útoky skrývat. Kyberšikana zpravidla pochází od lidí v našem blízkém okolí – ze školy, městské čtvrti, z naší vesnice či komunity. K případům, kdy jsou do šikany zapojeny úplně cizí osoby, nedochází tak často.

Důležité rozdíly vůči "obyčejné" šikaně tváří v tvář

• Kyberšikana představuje zásah do soukromí, který trvá 24 hodin denně a nezastaví se před dveřmi domu (s výjimkou případů, kdy člověk nepoužívá doma žádná tzv. nová média).
• Díky různorodým možnostem, jakož i rychlosti nových médií je téměř nemožné zmapovat celkový dosah šíření informací.
• Pachatelé, tzv. agresoři, mohou jednat anonymně, přičemž právě tato anonymita jim nezřídka dává pocit jistoty. Identita, kterou prezentují na internetu, se často výrazně liší od jejich skutečné identity.
• Věk a vzhled nejsou při kyberšikaně rozhodující. Šikana může probíhat i mezi vrstevníky (spolužáky), i mezi různými věkovými kategoriemi (žák - učitel).
• Existuje riziko neúmyslné kyberšikany, kdy neuvážené jednání, nedomyšlení důsledků, může vést k poškození oběti. Následky pachatel zpravidla nevidí, ani si není vědom rozsahu škody, kterou způsobil.