Sexting
Pojem sexting označuje posílání fotografií svého těla nebo jiné osoby v erotických pózách nebo sexuálních polohách. Nejčastěji se tyto fotografie posílají mobilem nebo z notebooku přes sociální sítě. Často vzniknou původně fotografováním v soukromí a následně se z různých důvodů pošlou ostatním. Někdo např. může považovat za "důkaz lásky", když pošle erotické záběry partnerovi.
Fotografie mají zčásti hodnotit vlastní osobu nebo vzbudit dojem sexuální zralosti. Mladí však zapomínají na to, že nemají žádnou kontrolu nad tím, kdo si může fotografii zobrazit, a že obrázky kolující na sociálních sítích už není možné úplně vymazat. To má dramatické důsledky, protože se mladí musí opakovaně vyrovnávat s pocitem hanby.
Posting
Děti a mládež se na sociálních sítích ukazují v provokujících pózách, často se sexuálním námětem. Prezentují se takovými fotografiemi, videy a příspěvky s cílem působit atraktivněji a (sexuálně) zraleji. Často přitom používají vedle "klasických" prostředků, jako např. makeup, oblečení i technické pomůcky (programy na úpravu fotografií, hudba v pozadí, atd.).
Grooming
Též kybergrooming.
Tento pojem označuje záměrné oslovování osob s cílem navázat sexuální kontakt. Obětí bývají hlavně děti a mladiství. Pachatel si většinou nejdříve vybuduje důvěru a potom se pokusí o kontakt. Dospělí používají falešná jména, věk a jiné osobní informace, aby v dětech vzbudili důvěru. Jde o osobitou formu sexuálního obtěžování, ze které mohou vyplynout trestné činy jako výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií (§ 192 Trestního zákoníku), pohlavní zneužití (§ 187 Trestního zákoníku) a navazování nedovolených kontaktů s dítětem (§ 193b Trestního zákoníku).
Fackování pro zábavu (happy slapping)
První případy se objevily u anglické mládeže, původně myšlené jako zábava. Nemusí jít vždy nutně o kyberšikanu, často se však vyskytují společně. Dnes pod pojmem happy slapping rozumíme fyzické útoky na neznámé kolemjdoucí nebo na spolužáky, zřídka i na učitele, které někdo nahraje na video a zveřejní na Internetu. Útoky přechází až ke zbití do bezvědomí nebo ke znásilnění oběti. Pro školní prostředí jsou příznačné spíše fyzické a slovní formy happy slappingu a vyskytují se čím dál tím častěji. Fackování pro zábavu je vlastně spojením klasické šikany a kyberšikany. Oběť tak musí kromě prožitého násilí snášet i hanbu a ponížení. Při tomto druhu šikany je trestní stíhání zpravidla jednoduché, protože pachatelé sami vyrábí a zveřejňují důkazový materiál proti sobě.
Elektronické pronásledování (cyberstalking)
Elektronickým pronásledováním označujeme dlouhodobé pronásledování nějaké osoby ve virtuálním prostředí. Často bývá spojeno s obtěžováním a vyhrožováním přes Internet. V mnohých zemích je (elektronické) pronásledování trestným činem. V České republice jde o trestný čin podle § 354 Trestního zákoníku (40/2009 Sb.). Pachateli hrozí trest odnětí svobody až na jeden rok.
Elektronické pronásledování se vyskytuje v různých podobách:
- rozesílání spamu, virů
- opakované obtěžování anonymními telefonáty, nevyžádané sms zprávy, zprávy na chatu
- sledování oběti na sociálních sítích
- kontaktování přátel a příbuzných dotyčné osoby přes Internet, SMS, apod.
- tvorba stránek s fotografiemi a osobními údaji oběti
Příčiny a motivy takového jednání jsou též různé - od neopětované lásky, přes závist až po silné negativní pocity, jako např. nenávist. Pachatelem bývá obvykle osoba, kterou oběť zná: bývalý partner, odmítnutý ctitel, kolega z práce nebo známý. Může jít i o úplně cizích člověka.
Očerňování
Očerňování je záměrné rozšiřování klepů o oběti. Pokud se při tom použije Internet nebo jiný elektronický komunikační prostředek, považuje se takové jednání za jednu z forem kyberšikany. Patří sem šíření nepravdivých, vulgárních a ponižujících zpráv, případně fotografií nebo videí, posílání nebo zveřejňování falešných, urážlivých nebo očerňujících výroků o jiné osobě na sociálních sítích. Pachatelovým cílem bývá zpravidla poškození dobré pověsti oběti nebo zničení jejích přátelství a vztahů. K možným motivům patří např. žárlivost, pomsta bývalému partnerovi, apod. Podle studií se tato forma kyberšikany vyskytuje především u děvčat.
Psychologové upozorňují v této souvislosti na takzvaný disinhibiční efekt, ztrátu zábran ve virtuálním prostředí. Díky anonymitě Internetu se nemusí pachatel dívat své oběti do očí, chybí (zezačátku) bezprostřední zpětná vazba na vlastní chování a v důsledku toho i empatie a uvědomění si míry a závažnosti poškození dotyčné osoby. Ve virtuálním prostředí je tedy jednodušší se vyjadřovat nepravdivě nebo negativně o jiných lidech. Když se dítě stane obětí očerňování od spolužáků, trpí i po příchodu domů, protože útoky nejsou časově ani prostorově ohraničené. Kromě toho je velmi těžké se bránit, protože nepravdivé informace se na Internetu šíří extrémně rychle, už v krátkém čase je nemožné smazat všechen urážlivý obsah ze sociálních sítí.
Odhalování
Podvádění a odhalování je forma odhalování soukromých informací, která probíhá za pomocí falešných tvrzení. Pachatel zde využívá důvěřivost oběti a předstírá důvěrnou komunikaci. Potom, co z oběti vymámí dostatek soukromých informací, zveřejní intimní věci o oběti na Internetu (např. e-maily, chaty nebo intimní fotografie). V nejlepším případě je zveřejnění důvěrných informací jen trapné, v horším případě to může mít i těžké následky. Například se dostanou ven negativní výroky o důležitých osobách, jako např. nadřízených nebo se odhalí homosexualita oběti, příp. i jiné intimní detaily.
Hádky v diskuzích (flaming)
Pojmem flaming označujeme všechny druhy urážení, nadávání nebo provokujících výroků v internetových diskuzních fórech nebo chatech. Obvykle se tyto útoky nezaměřují na někoho konkrétního. Jejich cílem je vyvolat reakci ostatních účastníků diskuze, nejlépe také urážlivou. Z toho mohou vzniknout takzvané ohnivé diskuze (flame war), při kterých narůstá počet nekonstruktivních příspěvků a diskuze se odklání od hlavního tématu. Pokud někdo následně reaguje na příspěvky jiných uživatelů takovouto formou, nebo pokud ostatní účastníci ignorují a nepřiměřeně napadají příspěvky nějakého uživatele, může jít o projev kyberšikany. Důležitá je přitom skutečnost, že pachatelé mají teoreticky publikum v podobě ostatních návštěvníků diskuze. To je v takovém jednání posiluje, zejména tehdy, když aktivní účastníci na jeho příspěvky nereagují. Ve většině diskuzních fór se flaming považuje za nežádoucí jev, který moderátoři obvykle trestají formou výstrahy. Na slabě moderovaných fórech se může flaming šířit velmi rychle a ztěžovat diskuzi na původní téma.
Flaming se obvykle vyskytuje i na ironicko-humorné úrovni, především v online hrách. Ironie je zřejmá zejména z přítomnosti dodatečných emotikonů nebo smajlíků, ale i bez nich mnohé servery takové hádky přehlížejí jako běžné projevy a nepovažují je za vysloveně rušivé.
Vyloučení ze skupiny
Vyloučením rozumíme vyloučení jednotlivce ze skupiny. Není přitom rozhodující, jestli jde o skupinu v reálném světě (ve škole, sportovním klubu, v kruhu přátel) nebo o skupinu na sociálních sítích nebo v online hrách (např. skupiny na chatu, Facebooku, WhatsApp). Určitá osoba je vědomě vyloučena ostatními, příp. není přijata do "vnitřní" skupiny, okruhu osob. Často se vyskytuje vyloučení z kontaktů na sociálních sítích a ignorování na diskusních fórech a na chatu. Mezi žáky jsou časté případy, kdy oblíbenější spolužáci přesvědčí ostatní, aby s méně oblíbenými dětmi vůbec nekomunikovali (na Internetu nebo osobně).
Příslušnost ke skupině patří k sociálním potřebám každého člověka. A internetové vztahy považují dnešní děti a mládež za čím dál tím víc důležitější, dokonce důležitější než svoje skutečné mezilidské vztahy. Z tohoto důvodu snáší zejména dospívající vyloučení ze skupiny velmi těžce a bolestně.