Co říkají zákony v Německu?
Ačkoliv neexistuje zákon, podle kterého by vysloveně kyberšikana byla trestným činem, na její jednotlivé projevy lze uplatnit právní normy:
- Zveřejnit videa nebo fotografie bez souhlasu dotčených osob znamená porušit osobnostní práva a práva na podobu. Je možné požadovat jejich stažení (např. zdržovací žalobou nebo předběžným opatřením, podrobnosti viz níže).
- Pokud někdo rozšiřuje lži nebo urážky, např. na sociálních sítích nebo e-mailem, je možné uplatnit si nárok na to, aby se jiná osoba zdržela určitého jednání. Kromě toho můžeme podat trestní oznámení za pomluvu nebo očerňování (podrobnosti viz níže).
- Pokud nás někdo neustále uráží nebo obtěžuje přes e-mail, chat či esemesky, můžeme se za určitých okolností odvolat na zákon na ochranu proti pronásledování.
Pokud pachatelé neuposlechnou výzvu nebo upomínku po uplynutí lhůty a nadále pokračují v šikanování, může se poškozený domoci svých práv prostřednictvím občanskoprávního řízení.
Zdržovací žaloba, předběžné opatření, trestní oznámení
Zdržovací žaloba slouží k donucení pachatele splnit požadavky uvedené v upomínce. Pokud soud žalobě vyhoví a rozsudek nabude právní moci, hrozí vážné důsledky v případě, že pachatel od svého jednání neupustí. Navíc je možné požadovat bolestné.
Předběžné opatření je typ zrychleného řízení - používá se v naléhavých případech. Na soud se můžeme obrátit pouze ve stanovené lhůtě - na některých soudech jsou to čtyři týdny, na jiných to mohou být až tři měsíce od doby, kdy jsme se dozvěděli o porušení práv.
Předběžné opatření má v porovnní s občanskoprávní žalobou významné výhody: můžeme jej dosáhnout již v rámci několika týdnů a online útoky tak ukončit.
V případě vážných forem kyberšikany je možné podat trestní oznámení - za určitých podmínek i paralelně s občanskoprávními opatřeními. Patří sem například případy, kdy se pachatel oběti vyhrožuje vážným fyzickým násilím. V trestním právu se takové řízení jmenuje vyhrožování, nátlak a vydírání.
Kromě toho může být naplněna skutková podstata následujících trestných činů:
- § 201a Trestního zákoníku "Verletzung des höchstpersönlichen Lebensbereichs durch Bildaufnahmen" (Narušení soukromí osoby pořizováním fotografií)
- § 185 Trestního zákoníku "Beleidigung" (Urážení)
- § 186 Trestního zákoníku "Üble Nachrede" (Pomluva)
- § 187 Trestního zákoníku "Verleumdung" (Poškozování dobrého jména)
- § 238 Trestního zákoníku "Nachstellung" (Obtěžování)
- § 131 Trestního zákoníku "Gewaltdarstellung" (Zobrazování násilí)
- § 22 KunstUrhG (Zákona o autorských právech) "Recht am eigenen Bild" (Právo na podobu)
- § 223 StGB "Körperverletzung" (Ublížení na zdraví)
- § 240 StGB "Nötigung" (Nátlak)
- § 253 StGB "Erpressung" (Vydírání)
Dále je možné požadovat od provozovatele příslušné webové stránky, aby závadný obsah (texty, obrázky, videa) odstranil. Je to sice ze zákona vynutitelné, ale při zahraničních provozovatelech dost nákladné.
Ani v jiných evropských zemích není podle legislativy kyberšikana trestným činem. Stejně jako v Německu však lze na její jednotlivé projevy uplatnit jiné právní normy.